Textové dílny: Vzdělání – navržené texty

Požádali jsme vás, abyste nám předem poslali své texty, témata a náměty ke studentskému prohlášení na téma Vzdělání. Tady jsou texty, které jsme dostali.

Návrh týmu Inventury demokracie

Úvod: k čemu vzdělání?

• za celých 20 let jsme nedokázali pořádně říci, co pro nás vzdělání představuje, jaké místo mu v naší společnosti dáváme a co pro to hodláme udělat
• bez vzdělání sice dneska „nikam nedojdeš“, ale scvrklo se nám na prostou znalost angličtiny a počítačovou gramotnost
• oblíbená formulka, že malý národ – jako je ten náš – může prorazit právě díky vzdělanosti, je nám úplně k ničemu: pokud nás hlubší podstata vzdělání nezajímá
• (peníze ve školství chybí, a to podstatně, ale to není ten hlavní problém, o kterém tu nyní chceme psát)

Stať: co nás štve

• možná byste si řekli: vysokoškoláků je stále víc, takže v čem je problém?
• my jako vysokoškolští studenti ovšem dobře víme, že většina z nás – za plné podpory společnosti – studujeme jen tak, abychom získali diplom s co nejmenší námahou
• univerzity nás nevedou k poznání, k lepší orientaci ve světě, a vůbec už ne k moudrosti
• ať se jedná o technické školy, nebo humanitní obory, vycházejí z nich svého druhu „fachidioti“: absolventi zaškolení jen v úzce vymezené disciplíně, kteří nejsou schopni vidět sebe a svůj obor v širším společenském kontextu
• není ovšem divu: schopnost propojovat svou úzkou specializaci se světem okolo a jeho výzvami citelně chybí i našim učitelům
• nastudovat informace lze z knih, ale od univerzit čekáme víc – živý kontakt s učiteli, kteří nám nejen ukážou, kolik toho vědí, ale především jak lze s věděním smysluplně zacházet: jak jeho prostřednictvím prospívat společnosti, jak se nebát něco prosadit, jak být orientačním bodem pro ostatní
• univerzitám chybí i duchovní rozměr: důsledné, otevřené a kritické myšlení je luxus
• věda, která i má vyšší ambice, ztratila ze zřetele obsah, podstatu poznávání: ulpívá na konstruování metodologií a technik, otázku po svém smyslu a hodnotě si neklade

Závěr: jak to má být

• chybí celospolečenská diskuse, co to vzdělání je a k čemu má být
• podle nás se mají úvahy ubírat tímto směrem: nechceme místo univerzit jen „vysoká učiliště“; vzdělání nechápeme jako školení s cílem získat diplom
• chceme, aby vzdělání vedlo k tomu, že budeme nejen specialisty ve svém oboru, ale také celistvými osobnostmi, které si jsou vědomy své společenské odpovědnosti
• chceme univerzity jako centra vzdělanosti, která se neuzavírají před konkrétními problémy společnosti, ale dokáží se k nim vyjadřovat, navrhovat řešení a spolupodílet se na směřování společnosti

Návrh do textové dílny – Jan Hladík

Těžíme z Pruského modelu, přejatého Rakousko-Uherskem. Školství tak má vychovávat poslušné příslušníky státního soukolí. Jenže vzdělání je něco víc než školství, školství by mělo být jen nástrojem k jeho dosažení. Ano, cesta není jen v bezhlavém šprtání se všemožných pouček a pojmů, tyto je třeba umět použít. Ale cesta odmítání učení s tím, že vše můžeme někde najít absolutně likviduje úroveň jakékoli potenciální diskuse. K čemu by tedy mohla vést cesta středem? Nejpravděpodobněji k rozvíjení kritického myšlení…?

Můžeme si modelovat ideály, ale vše nakonec skončí u peněz, pokud nám tedy jde i o realizaci. Stát, na rozdíl od své rétoriky, reálně nevnímá vzdělání jako svou prioritu, přitom zde by se mělo začít. Zavrhování bezplatného studia je nespolečenské, vždyť celek si tak vytváří svou budoucnost. Málokdo chce platit někomu, koho nezná, ale když si zlomí nohu, je rád, že jeho lékař mohl vystudovat… Tohle by si měl uvědomit i soukromý sektor a hledat sám o sobě cesty, jak mu může být žactvo a studentstvo nápomocno. Nařízení shora by nemohlo být tak efektivní. Přitom praxe je to, co českému vzdělávání chybí kromě peněz a lidských zdrojů nejvíce!

Platón určitě narážel na zásadní věc, když mluvil o umělé rovnosti učitele a žáka, jenže dnes stěží najdeme skutečných učitelů a školství platí všeobecně za bezděčnou organizaci pro ty opravdu schopné. Naštěstí úplně neztrácíme ty odhodlané. Na popírání autorit se to jistě promítne, ale i tak by žák měl zůstat žákem.

Století informací si nutně žádá i jejich adekvátní uchopení a zpracování. Ve světle moderní a sofistikované propagandy je kritické myšlení nedostatkovou nutností, proto je projekt mediální výchovy do škol od útlého věku vítaným počinem. Je však krokem dostatečným? V této oblasti je nutné zapracovat co nejvíce – svoboda volby může být uplatněna jen při skutečné znalosti možností. Svobodný jedinec je snad i nadále cílem vzdělání a bez něj nemůže fungovat žádná z demokracií…

Od vzdělání ovšem nelze oddělit kulturu těla. Překonali jsme snad biologické procesy? Není dostatečně živený a prokrvovaný mozek tím nejfunkčnějším? Dokážeme snad popřít, že nejvyspělejší civilizace dospěli k tomu svému spolu s tělesným rozvojem? EU řeší nemoc jménem obezita, je to snad při našich znalostech, na které jsme tak pyšní, třeba? Pouhé znalosti nestačí, znovu jsme tedy u jejich uplatňování! Podpora sportovních činností mládeže určitě není natolik dostatečná a nevyváží ji ani ochota hrstky jednotlivců.

Jan Hladík, FF UK

Hrubý návrh studentské deklarace o školství – Max Hutar

Osmělil jsem se a napsal svou vizi toho, co by dle mě mělo být v části prohlášení o školství - hlavní důraz jsem kladl na stručnost a důraz, takže je to hodně zhuštěný text ve třech částech - vyjmenování problémů, ozřejmění zákonitostí a podmínky vykročení z bludného kruhu.

České školství prochází ve všech svých třech stupních v podstatě shodnými problémy:

V rámci mravního nihilismu upadají nároky na žáky a studenty, což způsobuje jejich nezájem, neschopnost a nevzdělanost.

Třebaže všichni chtějí vyšší, málokterý učitel je schopen pracovat lépe než adekvátně svému nízkému platu.

Z tradice c.k. byrokracie a importu západního „anything goes“ povstal názor, že je lepší vymýšlet záplaty než přemýšlet o tom, proč se vůbec kalhoty trhají (viz boj proti šikaně průmyslovými kamerámi ve škole).

Kvalita vzdělání je posuzována ne očima státu, ale pohledem trhu a jeho poptávky po „vhodných součástkách“.

Vzdělání je investicí. Protože investujeme málo, tratíme v budoucnu. Musíme podporovat kvalitní kulturu, k jejímuž rozeznávání nebyl nikdo vychován. Musíme vyplácet nízce vzdělané a neschopné lidi, kterým nikdo nenabídne práci. Policie a soudy potřebují spoustu peněz, protože budoucí občany nikdo nenaučil ctít a bránit zákony. Zdravotnictví spotřebovává prostředky, kterých by nebylo zapotřebí, kdyby lidé byli naučeni žít zdravě. Kdekoliv je zapotřebí represe, chyběla kdysi dávno prevence. Dobré vzdělání je prevencí a proto zasluhuje větší pozornost než veškeré represivní nástroje.

Stejnětak žádný dataprojektor, moderní učebnice, bezbolestná didaktika, programy „Děti, neberte drogy!“ ani dvojky z chování nezmůžou to, co osobnost za katedrou, kterou její práce baví. Složité nástroje, které mají ulehčit výuku, ve skutečnosti jen mění studenty na zatemnělé pecivály.

Proto chceme:

1. Zvyšování nároků na studenty.
2. Nadprůměrné platové ohodnocení učitelů a s tím i nadprůměrné požadavky.
3. Investice do vědeckého výzkumu při vysokých školách.
4. Reformu vzdělávání pedagogů – vědou nechť je učení předmětu a ne učený předmět.
5. Tendence k debyrokratizaci školství a víru v učitele.

Max Hutar, PedF UK

Předběžná verze, návrh – Gemini o.s., Česko-německé fórum mládeže

Jménem pořádajících organizací (Gemini o.s., Česko-německé fórum mládeže) posílam výsledek inicitiavy několika neziskových organizací k tématu výchova k občanství v ČR, které by podle nás mělo zítra na textové dílně zaznít. Téma zasahuje do oblasti odměňování a dalšího vzdělávání učitelů a činnosti pedagogických fakult. V příloze posíláme předběžný návrh výzvy určené všem zainteresovaným organizacím (ještě neprošel poznámkováním všech zúčastněných). Při zveřejnění na stránkách prosíme o zdůraznění faktu, že se jedná o verzi předběžnou – návrh.

Odkazy na webové stránky organizací jsme doplnili v redakci Inventury demokracie jako poděkování za poskytnutí předněžné verze tohoto textu.

Prohlášení na podporu výchovy k občanství v ČR

Tímto prohlášením všichni účastníci kulatého stolu „Výchova k občanství proč a jak?“, uspořádaného ve dne 3.4.2009, vyzývají zainteresované subjekty (MŠMT, VÚP, pedagogické fakulty, neziskové organizace, základní a střední školy) k podpoře výchovy k občanství jako společenské priority a to nejen v její národní, ale i globální dimenzi. Dlouhodobé podpory výchovy k občanství v ČR je třeba docílit systémovou koncepcí, kterou zajistí následující kroky, k jejichž naplňování by se měly zavázat všechny jmenované zainteresované subjekty:

1. Aktivně se zasazovat o změnu vnímání výchovy k občanství ve společnosti.
2. Podpořit vznik Centra občanského vzdělávání za účelem zvyšování koncepčního přístupu k řešení oblasti výchovy k občanství, včetně koncepce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. (Centrum občanského vzdělávání by mělo být apolitickou platformou, každoročně kofinancovanou ze státního rozpočtu).
3. Využít vznikajícího Centra občanského vzdělávání pro síťování institucí, které přímo ovlivňují koncepci výchovy k občanství v ČR (MŠTM ČR, VÚP, NIDV, Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova Univerzita v Brně, Karlova Univerzita v Praze, Sdružení za výchovu k občanství a demokracii o.s., Člověk v tísni o.p.s., Partners Czech s.r.o., GEMINI o.s./Centrum pro demokratické učení, Junák, Národní parlament dětí a mládeže a další).
4. Vyzvat MŠMT ČR a další ministerstva (MPSV ČR, MZ ČR) k vytvoření dlouhodobých dotačních programů přímo na podporu výchovy k občanství.
5. Na základě analýz výstupů z výzkumů (například aktuálně probíhající mezinárodní výzkum výchovy k občanství IEA Cived) identifikovat měřitelná kritéria aktivního demokratického a odpovědného občanství, odpovídající věku žáků. Tato kritéria by měla posloužit pro dopracování koncepce výchovy k občanství ve stávajících Rámcových vzdělávacích programech.
6. Aktivně se podílet na utváření standardu kvality profese učitele s ohledem na efektivní výchovu k občanství.
7. Aktivně podporovat oborovou přípravu učitelů se specializací na výchovu k občanství s důrazem na oborové kombinace, které jsou využitelné v praxi.
8. Odborně adaptovat a propagovat výsledky tuzemských a zahraničních projektů a zkušeností (například výsledky rozsáhlého programu Rady Evropy Education for Democratic Citizenship and Human Rights aj.)
9. Zasadit se o napojení odborné diskuse na metodický portál www.rvp.cz s cílem vytvářet adekvátní metodické zázemí v oblasti výchovy k občanství.

V Praze dne 3. 4. 2009

První návrh určený k připomínkování účastníkům a pozvaným hostům kulatého stolu!

Výše uvedené prohlášení je výstupem z diskuse u kulatého stolu, která byla navazující součástí pódiové diskuse „Výchova k občanství – proč a jak? – Situace a perspektivy občansko-politického vzdělávání v České republice”. Akce se konala pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky 2. – 3. 4. 2009 v Praze a uspořádala ji pracovní skupina „Občanská společnost“ Česko-německého fóra mládeže ve spolupráci se vzdělávací sekcí Centrum pro demokratické učení GEMINI o.s. a Nadací Friedricha Eberta v Praze.

Závažné problémy výchovy k občanství v ČR a její koncepce, které účastníci kulatého stolu společně pojmenovali:

• V ČR chybí explicitní společenská a politická podpora tématu výchovy k občanství. Chybí jasné prohlášení, nejlépe zastupované politiky napříč spektrem, že výchova k občanství je jednou z priorit postkomunistické země.
• Samotný pojem občanství je leckdy společností vnímán negativně, je vztahován k aktivní angažovanosti v totalitním období.
• Není jasně definováno, co se výchovou k občanství vlastně rozumí.
• ČR nemá (kromě dosud neměřitelně koncipovaných částí RVP – průřezové téma, kompetence občanská, výstupy oborů) zpracovanou podrobnou koncepci výchovy k občanství (viz například model britská Crickova zpráva).
• Některá témata vztahující se k výchově k občanství nejsou jasně definována – např. co je myšleno občanstvím, jaké jsou klíčové hodnoty, jaký je vztah občanství k etnicitě apod.
• Učitelé v České republice nejsou dostatečně podpořeni kvalitními a z ucelené koncepce vycházejícími materiály pro výuku. Stávající materiály jsou často sice kvalitní, ale tematicky velmi roztříštěné a metodicky nesourodé.
• Na MŠMT není nikdo přímo zodpovědný za oblast výchovy k občanství.
• Neziskový sektor není propojen s univerzitami, často je příprava budoucích pedagogů na katedrách občanské výchovy odtržena od kurikulární reformy, konkrétních potřeb žáků a učitelů, od realizace průřezového tématu VDO OvDS apod.
• Výchova k občanství je na pedagogických fakultách ve své podstatě ohrožena, je pouhou součástí celé řady dalších oborů v rámci Základů společenských věd a není vnímána jako legitimní studijní obor.
• Nedostatek výzkumných dat a podpory výzkumu ze strany ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) či NPI (Národní pedagogický institut – bude založen z bývalého VÚP a NIDV).
• Jendotlivé subjekty, které se aktivně podílejí na rozvoji a realizaci výchovy k občanství v ČR (NNO, VÚP, NIDV, university apod.) nespolupracují a nikdo je ke spolupráci nemotivuje.
• Čeští učitelé a zástupci institucí, činných v oblasti výchovy k občanství, nejsou informováni o programu Rady Evropy EDC (Education for Democratic Citizenship and Human Rights) a jeho výstupech. Zástupcem ČR v tomto programu je VÚP (NPI).
• Problematické financování, resp. grantový fundraising, pro aktivity, které se zaměřují na podporu výchovy k občanství. Ve srovnání s tématem environmentální výchova, multikulturní výchova, pro které MŠMT každoročně vyhlašuje grantové výzvy, téma výchova k občanství musejí NNO grantovat z různých zdrojů, do nichž je třeba se pracně a oklikou vejít a často přizpůsobovat projektové záměry jinak orientovaným výzvám.

Anna Kárníková za Gemini o.s. a Česko-německé fórum mládeže

Všem, kteří našli čas i odvahu svůj návrh poslat, srdečně děkujeme a věříme, že budou inspirací i pro další z vás. Vaše návrhy k dalším tématům prohlášení posílejte e-mailem na adresu textove-dilny­ [zavináč] inventurademokracie [tečka] cz. Na­shle­da­nou ve stře­du na tex­to­vé díl­ně.