Druhá textová dílna: Role ČR ve světě

Prvního dubna se konala druhá veřejná textová dílna. Měla za úkol připravit prohlášení k tématu role České republiky ve světě. Organizační tým Inventury demokracie připravil návrh prohlášení, který měl ukázat délku výsledného textu a konkrétněji rozepsaná témata. Cílem diskuse nebylo stylisticky rozebírat jednotlivé formulace, ale věnovat se tomu, zda navržený text poskytuje dobrý obsahový základ pro další práci.

Představený „první výkop“ se všem diskutujícím celkově líbil. Sice jsme zaujatě debatovali nad mnohými tématy role České republiky v zahraničí, ale celá diskuse se odehrávala nad navrženým textem. Budeme ho tedy rozpracovávat dále podle připomínek diskutujících na dílně a případných dalších poznámek k textu, který vyvěsíme na webu.

Na začátku diskuse jsme se bavili o tom, z jaké pozice má být prohlášení napsáno. Shodli jsme se, že by prohlášení mělo směřovat více ke vztahu občana k zahraničí než k oficiální mezinárodní politice státu. Je samozřejmě těžké obě tyto roviny oddělit, protože spolu úzce souvisejí. V úvodní diskusi dále padlo, že by také bylo vhodné zmapovat, z jakých myšlenkových tradic náš vztah k zahraničí vlastně vychází. Kromě myšlenkové tradice by bylo vhodné popsat alespoň základní ideologie, které náš vztah ke světu v nedávné minulosti a v současnosti ovlivňují, abychom mohli plastičtěji popsat dnešní situaci. Velkým oříškem bude míra obecnosti a konkrétnosti prohlášení. Ukázalo se, že obecnost nám pomáhá na jedné straně se názorově shodnout, ale na druhé straně může text působit místy bezzubě a vágně. Navržený text je také na hraně se svou délkou. Výsledný text bude muset být spíše kratší.

Po úvodní debatě nad samotnou strukturou prohlášení jsme se věnovali obsahové stránce návrhu. Z debaty vyplynulo, že by bylo zajímavé koncipovat úvod jako sdělení, ve kterém řekneme, že se za naše politické představitele a jimi vytvářený obraz v zahraničí stydíme (a uvést konkrétní příklady, kterých v nedávné době najdeme dost a dost). V úvodu by mohlo být zmíněno i to, že upřednostňujeme lokální politiku před nadnárodním pohledem.

Po úvodním odstavci textu se diskuse zaměřila na reflexi doby komunismu. Celkově se návrhu prohlášení vytýkalo, že se minulým režimem zabývá příliš. Prostor věnovaný komunistické minulosti by měl být tedy koncentrovanější a celkově by neměl přesahovat jeden odstavec.

Diskuse nad problémy současné zahraniční politiky a vztahu občanů ke světu byla bohatá. Vadí nám, že je naše zahraniční politika velmi selektivní a dlouhodobě nemá v podstatě koncepci. Máme sklon k české malosti a k „čechocentričnosti“. Naše zahraniční politika je také nejednotná vzhledem k tomu, že naši ústavní činitelé si v názorech leckdy protiřečí.

Ještě před poslední částí prohlášení, která se má zabývat tím, co jsme schopni světu nabídnout a jak má vypadat naše role ve světě, by bylo podle některých vhodné se zamyslet se, proč se máme naší rolí v zahraničí vlastně zabývat.

Nejvášnivějším bodem debaty nad poslední částí navrženého textu byla problematika Ruska. V zásadě jsme se shodli, že Rusko je vážný problém současného světa a že s ním máme dlouhodobou zkušenost, která je pro západní společenství užitečná, ale podle mnohých diskutujících bychom se neměli omezovat jenom na Rusko. Působí to velmi selektivně až zaujatě. Svoji pozornost bychom mohli věnovat i nešvarům západního společenství nebo třeba Číny, ale vztahy s Ruskem a jeho zahraniční politika nás ovlivňují nejbezprostředněji. Shodli jsme se, že by bylo vhodné naši zkušenost s Ruskem trochu zobecnit a příkladem Ruska upozorňovat na proces postupné degradace demokracie, popřípadě totalitarizace společností.

Kromě zkušenosti s totalitou můžeme světu nabídnout také myšlenky „života v pravdě“, respekt k individuu a solidarity, zasazování se o lidská práva ve světě, které vychází z naší myšlenkové tradice a máme v tomto ohledu na co navázat. Zároveň je zajímavé, že některé věci, které jsme dříve uměli a mohli bychom je dnes světu nabídnout, zapomínáme (např. studentská hnutí nebo dílo a myšlenky Václava Havla, o kterém se v Čechách dnes již moc nemluví).

Návrh prohlášení bude organizátory vyvěšen na webové stránky Inventury demokracie, kde ho mohou zájemci okomentovat. Kdo se bude chtít do příští diskuse více zapojit, může poslat vlastní návrh prohlášení k tématu vzdělání e-mailem na adresu textove-dilny [zavináč] inventurademokracie [tečka] cz. Návrhy, které přijdou na uvedenou adresu do úterý 14. 4. do 20.00, budou na webu ještě týž den zveřejněny. Třetí textová dílna se uskuteční ve středu 15. 4. od 19.30 na FF UK.

Michal Paulus