Čtyři legislativní absurdity: mediální rady

V čem je problém aneb Pětkrát NE současným mediálním radám

1. NE obsazování rad na základě stranických zájmů

V mediálních radách mají být nezávislé, erudované a respektované osobnosti. Politici do nich ale většinou volí své kumpány, kteří jsou profesionály, pouze pokud jde o stranickou loajalitu.

V Radě ČT tak zasedá bývalý poradce Jiřího Paroubka Jan Brandejs nebo bývalá poslankyně KSČM Alena Svobodová. Dokonalým příkladem tohoto postupu je čerstvě navržená kandidátka do rady, manželka poslance ODS Richarda Svobody a sestra a asistentka poslance ODS Waltra Bartoše Eva Svobodová.

Že cílem politiků je dosadit do mediálních rad své věrné, skrze které mohou mít média pod kontrolou, se přitom nesnaží skrývat ani politikové, ani sami radní. Ministr kultury Jehlička přiznal, že mediální rady jsou jen prodlouženou rukou politických stran. Středočeský hejtman David Rath popisuje, jak snadno může s vyslancem své strany v radě zjednat nápravu, objeví-li se příliš kritická reportáž. Místopředseda rady ČT pak Jan Brandejs bez obalu přiznává, že vůči politikům má „určité povinnosti“, když už ho do rady zvolili. A rozhlasová radní Dana Jaklová se nepovažuje za zástupce veřejnosti, ale za „voleného zástupce volených poslanců“.

2. NE radním, kteří jsou pro funkci zcela nekompetentní

Podmínkou ke jmenování do mediální rady není ani nezávislost, ani odbornost. Není divu, že rady nedokážou plnit svou roli. Vystupování některých radních někdy připomíná spíš absurdní divadlo, než práci fundovaných odborníků a výrazných osobností.

V Radě Českého rozhlasu sedí lidé, kteří kvůli své naprosté neznalosti angličtiny šmahem obvinili Radio Wave z propagace fašismu. O vyznavačích alternativní hudby pak spolu s programovým ředitelem rozhlasu Richardem Medkem prohlašují, že „nejsou budoucností tohoto národa“. Není divu, když zdejší radní Antonín Zelenka vidí za své poslání ve funkci péči o „atmosféru na pracovišti“. V Radě České televize zase sedí tři tělocvikáři. A jeden ze zdejších radních Ivan Satrapa o své funkci prohlásil, že „není odborník na televizi“.

To všechno jsou mimochodem lidé, kterým dali poslanci přednost před osobnostmi jako je Vojtěch Cepl st., Petra Procházková, Jiří Ješ, Erazim Kohák a další.

3. NE hromadění nevyřešených kauz

Rady přehlížejí skandály a problémy médií, která mají na starost a selhávají tak ve své základní roli a odpovědnosti, kterou mají vůči veřejnosti.

Rada ČT se v minulosti snažila podržet finančního ředitele televize Františka Lamberta, který, jak se ukázalo, byl ve své funkci nelegálně, protože zatajil členství v Lidových milicích. Rada také nijak neprošetřovala a nezveřejňovala důvody, které vedly tomu, že televize dostala půlmiliardovou pokutu za neplacení daní. Po neprůhledném výběrovém řízení instalovali radní do čela brněnského studia Karla Buriana, který odsud byl v roce 2001 vyhozen kvůli zmanipulovaným reportážím.

4. NE radním, kteří jsou ve střetu zájmů

V radách sice většinou sedí lidé, kteří nedokážou naplnit svou službu veřejnosti, zato ale dovedou výborně využít funkce pro své zájmy. Podezření ze střetu zájmů nebo z pokusů ovlivňovat vysílání se vznáší hned nad několika radními.

V Radě ČT je to například bývalá koulařka Helena Fibingerová. ČT začala v hlavním čase vysílat anketu Atlet roku, které je Fibingerová hlavní manažerkou. V podezření ze střetu zájmů je i Dana Makrlíková. Kdysi zprávařka „Bobovize“ dnes pracuje pro TV Prima, tedy pro konkurenční médium.

O nic lepší není situace ani v Radě Českého rozhlasu. Místopředsedkyně Dana Jaklová píše pro česká média články o politice a rozhovory s politiky, kterým se má jako „nezávislá“ členka rady zodpovídat. Podobně je na tom Antonín Zelenka, mimochodem další redaktor „Bobovize“ (kde se tu všichni berou?). A místopředseda Ladislav Jíša je ředitelem festivalu Znojemský hrozen, kterému rozhlas poskytoval zdarma prostor k propagaci. Jaklová i Jíša také pobírají příplatek za funkci místopředsedů, která ale podle zákona v rozhlasové radě vůbec neexistuje.

5. NE bolševickému myšlení v radách

Členové rady mají zastupovat veřejnost a hájit při kontrole médií její zájmy. Obě rady se ale kontrole veřejnosti vyhýbají. A když už někdo z radních něco veřejně prohlásí, mnohdy to připomíná dikci předrevolučních funkcionářů.

V lednu například uspořádala skupina kritiků zrušení Radia Wave před rozhlasem happening. Když pak chtěli přijít na veřejné zasedání rady, nebyli ochrankou vpuštěni, přestože v jednací místnosti bylo místa dost. Nad výstupy některých radních pak zůstává rozum stát. Stačí opět zmínit kauzu Radia Wave. V jednadvacátém století jsou rozhlasoví radní zděšeni, že se na veřejnoprávním médiu vysílá dvě hodiny anglicky. Poprask způsobila i rocková skladba běžně hraná u nás i po celé Evropě. Shrnuto slovy Dany Jaklové: „My nebudeme určitě rozhodovat o tom, co kdo má zpívat, ale zda taková věc, takováhle tvorba, má právo být na veřejně-právním médiu. O tom já silně pochybuji.“

Přesné citace uvedených výroků s odkazy na zdroje jsou na stránkách Inventury demokracie v části věnované mediálním radám a na stránkách občanského sdružení Pro Wave.

Co jsou mediální rady?

Mediální rady jsou dozorčí a kontrolní orgány médií. Vznikly pro to, aby dohlížely na dodržování zákona a hospodaření veřejnoprávních médií a dbaly na naplňování jejich veřejnoprávní role – vytváření nezávislého zpravodajství, pozornost k menšinovým tématům a podobně. Rady jsou poměrně mocný orgán, který mimojiné volí a odvolává ředitele rozhlasu resp. televize. Rady zastupují zájem veřejnosti a mají veřejnoprávní média bránit proti politickým a komerčním tlakům.

na začátek

Jaký je problém?

V současné době jmenuje všechny členy mediálních rad Poslanecká sněmovna, a to víceméně podle své vlastní libovůle a na základě politického klíče. Politici považují mediální rady za sféru svého vlivu a jmenují do nich zástupce podle poměru sil ve sněmovně.

V praxi to vypadá tak, že poslanci vybírají radu z návrhů, které dostanou od neziskových organizací a občanských sdružení. Není ale dále určeno, která sdružení a podle jakého klíče mohou návrhy podávat. Stačí proto známost poslance s lokálním sportovním sdružením, nebo účelové založení spolku a návrh „toho správného“ radního mají poslanci v kapse. Kdo jsou tedy zač mediální radní?

na začátek

Osobnosti, které nebyly zvoleny…

• bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl

• novinář a publicista Jiří Ješ

• filozof Erazim Kohák

• novinářka Petra Procházková, a další…

na začátek

…a teď skuteční členové Rady ČT

Jiří Baumruk, předseda

Předseda Rady ČT byl navržen Tělovýchovnou jednotou Čechie Karlín. Vystudoval FTVS UK, v radě ČT je to již třetí zástupce sportovců.

Helena Fibingerová, místopředsedkyně

Fibingerovou navrhl na post radní Český atletický svaz a Český svaz tělesné výchovy. Kromě toho, že umí výborně vrhat kouli, umí také náležitě užívat svých pravomocí. Podle Filmového a televizního svazu vyhrožovala Fibingerová tvůrcům, kteří o ní chtěli pro ČT točit document, že jim zruší u šéfa ČT smlouvu (zdroj: Ondřej Aust: Poslanci nepouští radu z rukou, Lidové noviny 20. 11. 2007).

Jan Brandejs, místopředseda

Jana Brandejse navrhlo na tuto funkci občanské sdružení NIKA. Brandejs má pravděpodobně široké politické vazby na ČSSD. V roce 2005 byl odborným poradcem předsedy ČSSD a tehdejšího předsedy české vlády Jiřího Paroubka, a to pro oblast průmyslu a obchodu, dopravy a stavebnictví. Ještě tentýž rok na podzim se stal televizním radním. Je jasné, proč byl Brandejs do rady zvolen – bude hájit zájmy své strany a objektivní vyváženost ČT stylem když 10 minut ODS, tak 10 minut ČSSD! Dostane se ale ke slovu i někdo jiný?

Vztah většiny radních k poslancům sám jasně charakterizuje - podle Brandejse by Rada České televize měla pěstovat „standardní a pozitivní vztah k zákonodárcům“. „Oni nás sem vyslali do rady a my k nim máme určité povinnosti.“

Dana Makrlíková

Tuto radní nominovala Kulturní komise ČR. Makrlíková je obviňována ze střetu zájmů, vysílá zároveň na TV Prima. „Za televizní krize na přelomu let 2000 a 2001 přišla Makrlíková z pardubické ČT pomoci týmu Jany Bobošíkové. Usedla tehdy do zpravodajského křesla zpráv připravovaných týmem Bobošíkové v prostorách TV Prima. Teď z pozice radní kontroluje činnost lidí, kteří tehdy byli na straně vzbouřenců, třeba zpravodajců Bohumila Klepetka či Adama Komerse. Neshody s nimi provázely odchod Marklíkové z ČT v únoru 2001 i předtím její pomoc Bobošíkové.“ (zdroj: Obřej Aust: Veřejnoprávní rady doplněné, Lidové noviny 21. 3. 2008)

Alena Svobodová

Svobodovou navrhla Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. Je bývalou poslankyní Parlamentu České republiky za KSČM. Na pozici radní se ale projevuje osobitě.

Ivan Satrapa

Nominoval jej Český olympijský výbor. Satrapa je už třetí tělocvikář v radě ČT – mají snad tělocvikáři nějaké klíčové kompetence pro dohled nad „veřejnoprávní“ televizí? Nebo jde jen o fígl jak ukolébat stádního občana, který si s potěšením v Blesku přečte, že známý sportovec byl zvolen do rady – a myslí si, že je to tak správně? Jakou odborností Satrapa oplývá, vysvětluje zcela otevřeně sám: „… Já nejsem odborník na televizi.“ (zdroj: Erik Tabery: Staré časy v ČT se vracejí, Respekt, Glosy, 27. 12. 2007)

Milan Uhde

Uhde je dramatik, signatář Charty 77, ovšem také někdejší předseda sněmovny za ODS a bývalý ministr kultury. Své napojení na vysokou pravicovou politiku nemůže zapřít.

Radek Mezuláník

Na pozici radního jej nominovalo občanské sdružení HERMÉS, Praha. Mezuláník je někdejší člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Petr Uhl

Navrhli jej Polský kulturně-osvětový svaz v ČR, Sdružení Amnesty International, Asociace národnostních sdružení ČR, Kongres Poláků v České republice, OS Kruh časopisu Most pro lidská práva, Podaná ruka, o.p.s. / 2002 – Český filmový a televizní svaz.

Jiří Voráč

Navrhla jej Masarykova univerzita. „Voráč se jako zástupce veřejnosti v posledních letech postavil několikrát otevřeně opakovaným selháním rady a vedení ČT. Za tyto postoje je vystaven nevybíravým, mocensky vedeným útokům na svou osobu ze strany některých členů rady a českých politiků.“ (zdroj: Fites: Jiří Voráč laureátem ceny Františka Kriegla)

Dobromil Dvořák

Josef Jařab

Navržen za PEN klub, Univerzita Palackého, je to bývalý senátor ODA.

na začátek

…a skuteční členové Rady ČRo

Jiří Florian, předseda Rady ČRo

Do funkce jej navrhl Orel - občanské sdružení působící ve sportu, Brno. Florian o RádiuWave prohlásil, že propaguje fašismus, k čemuž došel na základě špatného překladu rozhlasového analytika Vogla: „A tahle mimořádná tolerantnost nás už vede k fašismu. Jestliže tady už narážíme na problémy hákových křížů a podobný věci, tak tady končí veškerá trpělivost. My jsme dostali termín, pane generální řediteli, vy jste nás žádal o porozumění do 30. září, že do té doby budou vyřešeny všecky problémy s Radiem Wave.“ (zdroj: zápis ze zasedání Rady Českého rozhlasu [dokument MS Word, 147 kB])

Jako předseda rady se zasloužil o vypnutí Radia Wave z analogu. Veřejnoprávní radio pro mladé je trnem v oku celé radě. Že by zde fungovala lobby z komerční sféry, které Wave přetahuje posluchače? Rada odmítá jakoukoliv diskuzi s veřejností, kterou podle zákona zastupuje.

Ladislav Jíša, místopředseda

Nominoval jej Znojemský hrozen, o.p.s., Znojmo. Spoluzakladatel komerčního odboru ČRo v r. 1990. Poté pracoval v TV Premiéra a Kabel plus sport. Jíša je ředitelem mezinárodního televizního a rozhlasového festivalu Znojemský hrozen. Od svého zvolení členem rady ČRo je Jíšovo členství v Radě ČRo v rozporu se zákonem. Jíša je totiž v jasném střetu zájmů. Je předsedou správní rady společnosti Znojemský hrozen o.p.s. Dále je společníkem a jednatelem společnosti Moravsko-český hrozen s.r.o. Tyto organizace měly majetkový a jiný prospěch velkého rozsahu z Jíšova členství v Radě, neboť Český rozhlas měl i v průběhu mandátu Ladislava Jíši uzavřené smlouvy o mediální spolupráci, dávající zdarma propagaci festivalu Znojemský hrozen ve vysílání stanic ČRo.

Dana Jaklová, místopředsedkyně a tisková mluvčí Rady ČRo

Nominoval ji Syndikát novinářů. Dana Jaklová je ve střetu zájmů. Píše pro server Česká média mediálního lobbisty a majitele regionálních televizí Jaroslava Berky. Ve svých pořadech se veřejně vyjadřuje k činnostem, které ovlivňuje jako člen Rady a o těchto činnostech dělá rozhovory s poslanci, kterým je odpovědná a je za tuto práci placena zaměstnavatelem. Tímto se dopouší jednání, jež zpochybňuje její nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady.

Od roku 2005 v ODS, bývalá manželka Ladislava Jakla (ODS), který veřejnoprávním médiím opravdu nemůže přijít na jméno. V roce 2007 byla členkou bytové komise Rady zastupitelstva Prahy 2, zvolené za politickou stranu ODS. Dana Jaklová byla zvolena místopředsedkyní rady, ačkoliv zákon funkci místopředsedkyně vůbec nezná.

„Prosím pěkně, my nebudeme určitě rozhodovat o tom, co kdo má zpívat, ale zda taková věc, takováhle tvorba, má právo být na veřejně-právním médiu. O tom já silně pochybuji.“ (zdroj: zápis ze zasedání Rady Českého rozhlasu [dokument MS Word, 147 kB])

Antonín Zelenka

Nominován Syndikátem novinářů České republiky. V době televizní krize na přelomu let 2000 a 2001 byl Zelenka v týmu tehdejší ředitelky zpravodajství Jany Bobošíkové. Poté byl z ČT odejit. Bývalý člen ODS, stejně jako Jaklová pracuje pro Česká média a RTA Jaroslava Berky.

Tomáš Ratiborský

Ratiborský byl navržen občanským sdružením PONTANUS, Most. Ratiborský je základajícím členem ODS. V letech 1996 až 1998 byl členem Výkonné rady této strany a hlavní manažer ODS v době skandálu s tzv. švýcarským kontem(1997-1998).

Maria Ptáčková

Ptáčkovou nominovalo Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a krajské sdružení Jihočeského kraje, České Budějovice. Působila jako vedoucí tiskového oddělení Krajského úřadu Jihočeského kraje a jako tisková mluvčí jihočeského hejtmana. Ze své funkce mluvčí hejtmana a vedoucí tiskového oddělení Krajského úřadu Jihočeského kraje navíc komunikovala s vedoucími redaktory a ovlivňovala ve prospěch hejtmana a Úřadu i vysílání Českého rozhlasu České Budějovice, který pak v rámci pravidelného ročního hodnocení pro Výroční zprávu o činnosti ČRo jako členka Rady hodnotila. (zdroj: petice za odvolání členů Rady Českého rozhlasu [dokument MS Word, 71 kB]) Působí dodnes jako tisková mluvčí Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Bohuš Zoubek

Navrhli jej Filharmonie Brno, Spolek přátel hudby, Nadační fond pro výstavbu koncertní síně v Brně.

Pavel Hazuka

Navrhl jej Pražský filharmonický sbor, Praha. Hazuka byl na ministerstvu kultury od prosince 2005 do října 2006 za působení Vítězslava Jandáka ředitelem odboru umění a knihoven. Podle ČTK pracoval pro Bezpečnostní informační službu.

Členové mediálních rad, kteří by měli vykonávat veřejný dohled nad našimi médii a měli by být jmenováni na základě své odbornosti, ve skutečnosti provádí dohled politický a jmenováni jsou na základě sympatizování s určitou politickou stranou. Dokud bude volba členů netransparentní, nebudou rady plnit funkci arbitra nezávislosti, ale naopak zůstanou prostředkem politického vlivu na média.

na začátek

Jak to funguje v zahraničí?

Francie

Hlavním regulačním orgánem je Nejvyšší audiovizuální rada CSA (Le Conseil supérieur de l'audiovisuel), která má devět členů, z nichž tři jmenuje dolní komora parlamentu Národní shromáždění, tři jmenuje horní komora parlamentu Senát a tři členy jmenuje prezident na období šesti let, přičemž po dvou letech se třetina členů obnovuje.

Polsko

Nejvyšším regulačním orgánem je Národní rada pro rozhlas a televizi KRRiT (Krajowa Rada Radiofoniii i Telewizji), která má devět členů, z nichž čtyři jmenuje dolní komora parlamentu Sejm, dva členy volí Senát a tři členy jmenuje prezident republiky. Funkční období je šest let, třetina členů se obměňuje po dvou letech, členové nemohou být zvoleni na další funkční období.

Litva

Orgánem, který uděluje licence a dbá na dodržování zákonů je Rozhlasová a televizní komise LRTK (Lietuvos Radijo ir Televizijos Komisija), která je nezávislou právnickou osobou s odpovědností směřující k parlamentu Seimas, a která má dvanáct členů. Jednoho člena jmenuje prezident republiky, tři členy jmenuje parlamentní výbor pro vzdělávání, vědu a kulturu, zbylých osm členů nominují vyjmenované tvůrčí svazy a vydavatelé tisku.1 Funkční období členů jmenovaných parlamentem a prezidentem se kryje s funkčním obdobím parlamentu a prezidenta. Členové mohou být odvoláváni jenom těmi institucemi, které je do funkce jmenovaly.

na začátek

Řešení je jednoduché

Zdá se, že celý problém tkví v tom, že volba do mediálních rad je netransparentně svěřena jediné instituci a tou je Poslanecká sněmovna. Podle nás je potřeba tuto jmenovací pravomoc alespoň minimálně rozdělit mezi další instituce. Pravomoc volby i odvolání mediálních rad by tak měla být rozdělena mezi senát a sněmovnu a nejlépe ještě třetí stranu – prezidenta, ministra kultury, či premiéra.

na začátek